záznam 03; Fyzický Úklid- odškrtnuto

29. ledna 2018 v 18:02 | Aki |  zápisky
Týden zpátky jsem celý svůj volný čas sledovala videa na Youtubu, abych si našla co nejvíce informací a dychtila jsem po každé věci, kterou jsem se mohla naučit o tom jak být minimalistická, jak si začít všímat věcí okolo, jak změnit pohled na svět, jak začít milovat učení a spoustu, spoustu dalšího. Za tak krátkou dobu jsem toho tolik pochytila, až jsem se částečně sama začínala bát, že mám svou mysl přespříliš otevřenou všemu, co do ní spadne a mohla bych začít bezhlavě věřit kdejaké ptákovině. Byla jsem šťastná, že pomalu ale jistě začínám vyplňovat to, co jsem si dala za předsevzetí na začátku roku.




Objevila jsem někoho, ke komu přechovávám obrovskou
úctu a obdiv, což je youtuberka a bloggerka "Lavendaire".


Uvědomila jsem si alespoň částečně, co všechno chci. Svůj potenciál, záliby, svůj styl a důvod, proč chci začít každý zatracený ráno tím, že zvednu ten kohoutek naší introvský sprchy nahoru a omyju se v odporně, ale opravdu odporně ledové vodě, která se nahřívá celou blbou půl hodinu.
Plánovala jsem, jak začnu s celým tím ultra mega obřím úklidem svého křeččího bydleníčka na jarní prázdniny, ale byla jsem tak neuvěřitelně nadšená, že jsem to stihla za minulý víkend (27.1-28.1.2018) a upřímě bylo to skvělé.
Tolik věcí, které bych vlastně nikdy nevyhodila, protože se na mě přenesl názor ala "tohle se může hodit a tamto tam nikomu nevadí a tohle můžu použít k tomuhle a proč bych zrovna tohle měla vyhazovat a bla bla bla bla bla," nikdy bych ty věci asi ani nevyhodila a při stěhování do svého vlastního pokoje bych je brala s sebou, takže bych zabírala místo pro nové věci a... Když si to tak přebírám v hlavě, je to pro mě teď docela otravně děsivé scenério, jen protože jsem nabila nové zkušenosti, nebýt nihž by mi to všechno bylo vlastně jedno. ^^

Mezi tím vším jsem si stihla popálit předloktí o žehličku, která je kopodivu fakt horká, založit si sedm deníků, dovolit mojí druhé spolubydlící, aby si mohla na -mojí- posteli zavrzat s jedním odtud, protože ten u sebe teď bude mít nového spolubydlícího a nebude mít klid (hehe, ona ví, o kom mluvím), nalomit nehet při otvírání flašky, koupit si o dva a půl čísel větší, nepohodlný boty přes e-schop a pak taky napsat, nezkorektorovat (páč jsem lenoch) a publikovat verzi článku, kterou teď právě čteš.
Nom.


Pravda o mém plánu na zminimalizování svých věcí je taková, že ještě rozhodně nejsem tam, kde bych být chtěla a myslím, že to budu, až když mi doktoři prohlásí buněčnou smrt. Takže se hodlám zlepšovat. Píšu si jakési zápisky jako ve škole z videí, které sleduju, snažím se naučit se co nejvíc ze všeho co mi jde pod ruku. Zatím jsem jen u docela rychlého a neúplného vyhazování všeho, co nepotřebuji. Ještě jsem neprošla takovým tím, vyhazováním bordela i z hlavy. Možná je toho trashe u mě více, než si myslím, ale abych řekla pravdu- momentálně nemám pocit, že bych dokázala být (a vůbec bych chtěla být) větším minimalistou, než se o to prozatím snažím. Nemůžu ani říct, že vůbec minimalistka jsem, ale učím se v tomto směru a zajímá mě to, takže ode mě uvidíte další články s touto tématikou. (Vidíte to? Tomu se říká pořádný bordel, když člověk neumí ani sformulovat odstavec tak, aby tomu lidi rozuměli.)


Mimo to uvědomila jsem si další dvě důležité věci týkající se i tohohle blogu (ono jich je víc, ale tyhle jsou pro mě nejdůležitější):
- důvod, proč celý tenhle blog existuje: Ten jsem při registraci ani při prvních pár článcích neměla, což byla chyba a hodlám ji napravit. Nechci blog zbytečně mazat, chci si ale stanovit dobrý důvod, proč se na něj vlastně vůbec vracím a publikuju v něm články.
- řádný rozvrh publikací: Další chyba mého začátku byla, že jsem nepovažovala za důležité vydávat tyto články průběžně v předem stanovenou dobu.
Aileen Xo jednou v jednom videu řekla:
"Pevný rozvrh je pro řízení blogu/Youtube účtu atc. klíčový; představuje to autorovu profesionalitu."
.
.
.
(nebo alespoň něco v tom smyslu)


Nafotila jsem jen čurbes při vyklízení šatníku, protože jsem na nic jiného pak už neměla čas. ^^':

Z tohohle nakřečkovaného bordela čítajícího jen kusy hader z mého šatníku...


...Zůstal na jedné straně rokle počet věcí, které nechci, nepoužívám, nikdy bych je vlastně nenosila a nenalézám u nich takovou tu jiskru, o které mluví Marie Kondo. Ty pošupou buď do koše, nebo na charitu.


A pak tu jsou samozřejmě ty, které si nechávám. Bylo to docela šokující, ale ne nepředstavitelné. Díky videím, které jsem shlédla jsem si uvědomila, že bych ty věci nahoře nikdy, opravdu nikdy nepotřebovala. Nenosila je, takže by u mě jen zastávaly místo ala Chytač prachu.
Mimo to, mám pak ještě troje rifle, dva svetry, mikinu, bundy a asi čtvery trička ještě na internátě, takže se tolik neděste, že mám jen tak málo věcí. ^^' (Vsádím se, že pro některé je tohle až moc...)


Neřešte prosím kvalitu fotek. Uvědomuji si ji. - ,-

Mimochodem, moc děkuji Jeife, která mi v minulém článku vykouzlila úsměv na tváři. Moc si toho cením. ^^


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jeife Jeife | E-mail | Web | 31. ledna 2018 v 23:11 | Reagovat

Ustupte, jdu kouzlit :) jsem rada, ze jsem byla pricinou usmevu :)
Koukam, fakt velka zmena. Taky te prekvapilo, jak malo potrebujes? :)
Jinak pokud se necitis na dalsi zredukovani poctu veci, muzes snizit mnozstvi odpadu :) - zero-waste cesta. Například latkova taska, vlastni pytliky na ovozel a pecivo, vlastni krabicky na jidlo, znovupouzitelna lahev - vic u me na blogu ... :)
Ma to sve vyhody a mimo jine to setri material i penize :)

2 jeife jeife | E-mail | Web | 22. března 2018 v 18:43 | Reagovat

Ahoj. Chybí mi tvé články :(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama